Hlavním cílem je pomoc nemocným v závěru života a jejich rodinám, které se rozhodly pečovat o svého blízkého doma. Takové rozhodnutí přináší nové výzvy v mnoha oblastech – zdravotnické (lékařské a ošetřovatelské úkony), sociální, psychologické i duchovní.
Ač se často první otázky nemocného a jeho blízkých týkají zdravotního stavu, pacienti v domácím hospici a jejich rodiny mají nejen potřeby v rovině zdravotnické – tlumení pro ně obtěžujících příznaků, které pokročilé onemocnění doprovázejí (bolest, zvracení, nespavost, nechutenství, úzkost, deprese), ale potřebují se také zorientovat v situaci, která je pro ně naprosto nová. Potřebují se vyznat také ve své změněné sociální roli v rodině. Potřebují znovu projít svůj život, reflektovat významné skutečnosti a zařadit je do kontextu současné situace. Potřebují najít smysl svého života, potřebují se zamýšlet nad důležitými otázkami, které si doposud ve svém životě nepoložili.
Členové týmu Domácího hospice Antonínek mají v této situaci velmi důležitou úlohu – nenechat pacienta s výše uvedenými tématy samotného, ale pokusit se spolu s ním projít ve vzpomínkách jeho dosavadní život a hledat jeho smysl, stejně jako najít smysl současné situace, dát prostor pro nevyřčené otázky a témata, pro odpuštění, vděk, pokoj a lásku.